Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské chyby ve filmu Avatar

4. 03. 2010 21:25:00
Konečně jsem se mi podařilo podívat se na film "Avatar". Místy jsem se pěkně smál, protože avatar Jakea Sullyho poskakoval mezi vrtulníky a pterodaktyly přímo akrobaticky a velmi často předčil svými kousky Jamese Bonda a Ramba dohromady.

A i když na filmu se dají najít i pozitivní hodnoty (ekologie, láska, boj za hodnoty, odpovědnost, provázanost a sounáležitost) a vizuálně byl přímo přenádherný, kroutil jsem hlavou nad mizernou vojenskou strategií a taktikou, kterou obě strany používaly a která film značně znevěrohodnila.

A protože se ve vojenství nepatrně vyznám, rozhodl jsem se několik vojenských chyb ve filmu sepsat. Budu rád za vaše doplnění nebo opravení, dopustil-li jsem se někde chyby.

Vojenské chyby na straně pozemšťanů

Nepoužití mezihvězdné lodě

Pozemšťané přiletěli na Pandoru lodí Venture Star. Divil bych se, kdyby tato loď nebyla ozbrojena. Ba dokonce, pokud RDA (společnost těžící na Pandoře) věděla o problémech s domorodci, proč neposlala loď, která by ozbrojená byla?

Není pak nic snadnějšího, nežli zahájit útok z kosmu (laserem, raketami nebo klidně bombami) – a vítěz je jasný během chviličky.

Nepoužívání ostřelování z oběžné dráhy

Na Pandoře měli pozemšťané minimálně jeden satelit. Nebyl by tedy jistě problém mít zde ještě jeden vojenský satelit, který by měl k dispozici laserové dělo nebo zásobu bomb.

Vždyť to je něco, čeho se bojí stratégové již desítky let – že si váš nepřítel vystřelí do vesmíru satelit, a když se mu znelíbíte, vysype na vás poklad jaderných bomb. Že by lidstvo ve 22. století vojensky zdegenerovalo?

Nepoužití raket

Už několik desítek let je možno vést válku tak, že určíte místo dopadu, vypočtete dráhu letu (ani nemusíte mít GPS), stisknete tlačítko a odpálená raketa již vykoná dílo zkázy sama. Ani k tomu není zapotřebí elektroniky. A pokud nad Stromem života fungují raketoplány, divil bych se, kdyby nefungovala mechanická raketa.

Ba ani nebylo zapotřebí nějaké mezikontentální balistické rakety. Stačilo přiletět na blízkou vzdálenost, odpálit raketu – a můžete se vrátit na oběd, jak si přál plukovník Quaritch. Dnešní rakety ze stíhaček jsou odpalovány na vzdálenost desítek kilometrů.

Kdyby použili něco jako sovětskou bombu Car, srovnali by se zemí vše do vzdálenosti 40 kilometrů. A pokud by nechtěli použít jadernou zbraň, mohli by použít ruského Otce všech bomb, která udělá „dokonale čisto“ v okruhu 300 metrů a bortí domy do vzdálenosti mnoha kilometrů. A Američané již pracují na bombě MOP, která je schopná prorazit 60 metrů železobetonu.

Za 140 let budou navíc k dispozici i další „hračky“. Jestli totiž lidé v něčem vynikají, pak je to schopnost vyvíjet další způsoby, jak se navzájem pozabíjet.

Pozemní výsadek

Nechápal jsem pozemní výsadek. Chtěli přeci zničit Strom života, ne? Obávali se snad útoku ze země? Každý výsadek je riskantní.

Taktické chyby ve filmu na straně pozemšťanů

Podívejme se na některé chyby v boji:

Pozemšťanům chyběl druhý sled. Tedy, kdyby viděli, že první sled je napaden pterodaktyly (nikdy nevíte, co vás v bitvě potká), mohl by druhý sled v pohodlí z velké vzdálenosti ostřelovat pterodaktyly napadající první sled. Ti, než by k druhému sledu dolétli, by byli rozstříleni.

Jakmile bylo uskupení napadeno, měl dát plukovník Quaritch rozkaz k okamžitému roztáhnutí se. Tím by se zvýšila manévrovací schopnost celé skupiny a každá část skupiny by mohla mnohem lépe střílet kolem sebe i na pterodaktyly napadající ostatní stroje.

Pokud byly nějaké stroje schopné vzletět vysoko (minimálně raketoplán, možná i létající pevnost), měli tak udělat. Ve velké výšce ptáci a Na’vi nejsou schopni dýchat a je jim tam zima. Stroje mezitím mohli ostřelovat Na’vi z velké výšky.

To samé by platilo, uvidím-li, že prohrávám. Začnu prudce stoupat vzhůru do míst a uteču tak pterodaktylům.

Chybné bylo i chtít nejprve zničit Strom života. Každý student prvního ročníku vojenské školy ví, že se musím nejprve vypořádat s aktuální hrozbou – a teprve pak útočit na cíl. Měli zavřít zranitelnou záď a používat chráněná kulometná hnízda (ostatně to nechráněné kulometné hnízdo na střeše stroje jsem také nechápal).

Chyby ve filmu na straně domorodců Na’vi

Jake Sully neměl žádný plán. Chci-li vést válku, musím ji mít šanci vyhrát. Jinak vedou svoje lidi na porážku. A troufám si tvrdit, že by bylo vhodnější odvést domorodce jinam, nežli je nechat zemřít v boji. Čekal jsem, co ten kluk vymyslí, ale on nevymyslel nic.

Extrémně nesmyslný byl pozemní útok domorodců Na‘vi. Jedu-li na koních proti pěchotě pálící z těžkých zbraní (navíc třeba za použití křížové palby), bude útok rozstřílen dříve, nežli budu moci vystřelit první šíp. Uvědomme si, že kulka letí rychleji a dále nežli šíp.

K boji domorodců se nedá mnoho říci, protože je nereálný. Že se nedá šípy válčit proti puškám, si vyzkoušeli již indiáni. Jak tedy chcete útočit šípy proti vrtulníkům z 22. století?

Nesmysly

Navíc film Avatar doslova oplýval nesmysly (už se nedá hovořit o chybách). Až budu chtít prostřelit neprůstřelné sklo z 22. století, vím, že nejlepší je na to domorodý šíp.

Nebo když Tsu'tey pronikne do raketoplánu, trvá neuvěřitelně dlouho, nežli je zastřelen.

Lodě pozemšťanů jsou neuvěřitelně špatně sestrojeny. To opravdu tvůrce strojů nenapadlo, že se stačí trefit do rotorů a loď vybouchne? To nechali bez obrany?

Nebo když si Na'vi poletují na pterodaktylech: Víte, jaký je odpor vzduchu při 100 km/h? A oni létali rychleji! Nebo jaký problém by byl se udržet na hřbetě pterodaktyla při těch výkrutech? Fyzika je všude stejná (OK, všude ne - ale kvantovou fyziku a jiné srandy zde nyní rozebírat nechci).

Vrcholem všeho byl závěrečný zásah deus ex machina. To si mohli dovolit starověcí autoři, ne my. Navíc závěrečný útok pterodaktylů by znamenal, že pterodaktylové jsou schopni se nějak napojovat na zem (která má být gigantickou neurosoustavou – tomu by se dalo ještě věřit) a z ní čerpat informace typu „leť tam a tam a napadni ty vrtulníky“.

Jenže nikdy jsem neviděl, že by se pterodaktylové napojovali na někoho jiného než na Na'vi. Navíc by to u nich předpokládalo jistou inteligenci.

„Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má,“

říkal už Ježíš. Evropané ovládli svět, protože sestrojili lodě, které byly schopny doplout daleko a měly děla, která mohla ostřelovat přístav. Dorazili tedy do přístavu a vzkázali, zdali se chtějí nechat domorodci rozstřílet, nebo se podřídí dané evropské mocnosti.

Svět je takový, jaký je. Proti zlu se dá a musí bojovat. Ale reálně.

P. S. Myslím, že jisté poselství by mělo i to, kdyby ve filmu Avatar vyhráli pozemšťané, překrásnou planetu zničili a po pozemšťanech zůstala jen odporná pachuť.

P. P. S. Jak to, že když pozemšťané z Pandory odlétají, nenosí již masky?

Autor: Robert Němec | čtvrtek 4.3.2010 21:25 | karma článku: 21.61 | přečteno: 5789x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Jean-Paul Belmondo

Jean-Paul Belmondo je francouzský divadelní a filmový herec. Alternant dans les premieres années de sa carriere les films populaires et d'Art et Essai avant de pencher nettement pour la premiere catégorie.

29.4.2017 v 17:42 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 369 |

Karel Sýkora

Teorie relativity... :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

29.4.2017 v 12:32 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 127 |

Ann Rychtaříková

Neznáš mě..

Nesuď knihu, nesuď, nesuď, nesuď knihu podle obalu.. tu knihu.. jedinou knihu..... Nebo jedinečnou??

28.4.2017 v 22:46 | Karma článku: 6.07 | Přečteno: 239 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Vlastencem snadno a rychle – plánuje Stropnický

Alespoň tak si to představují věrozvěsti nového (vlastně staronového) školního předmětu s názvem branná výchova. Ano, to byly ty igelitové pytlíky a gumičky. Vyhozen dveřmi – vrací se oknem. Tentokrát pod praporem vlastenectví.

28.4.2017 v 19:49 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 308 | Diskuse

Karel Sýkora

Problém eisegeze

Eisegeze znamená, že máte představu, myšlenku, teologii, dogma... a čtete s tímto v mysli jakýkoli text. Ale jisté míry se eisegeze dopouštíme tehdy, kdykoli čteme religiózní text, nedokážeme se nikdy zcela oprostit sami od sebe.

28.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 |
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8585
Jsem ředitel internetové agentury RobertNemec.com a marketingové agentury Němec Marketing. Miluji umění a krásu ve všech podobách, stejně jako cestování, přírodu a aktivní sport. Nebojím se říkat nepříjemné věci.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.