Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvacet korun ji udělalo šťastnou

27. 04. 2010 19:10:00
Bylo půl dvanácté v noci. Seděla na zastávce a usedavě plakala. Zastavil jsem se u ní: „Jste v pořádku?“ „Můžete mi pomoci?“ zeptala se mě. „Nemohu vám nic slíbit, ale povídejte,“ odvětil jsem.

Stále plakala a bylo vidět, že je opravdu nešťastná. Posadil jsem se vedle ní. Na první pohled „sociální případ“, možná bezdomovkyně. Ale i oni jsou lidé – a pokud je to jenom trochu v našich silách, měli bychom jim pomoci.

„Pomůžete mi?“ dotázala se mě znova. „Nemohu vám nic slíbit, ale řekněte, jak bych vám mohl pomoci,“ opakoval jsem.

„Potřebovala bych dvacet korun na chleba,“ vypadlo z ní po chvíli. V 99 % případů jsem proti dávání peněz bezdomovcům. Použijí peníze na alkohol, což je jenom ničí. Navíc zneužívají dobroty jiných a neučí se pracovat, stejně jako dalším sociálním návykům.

Vždyť i v bibli se píše: „Když prokazuješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ... Pokornému prokazuj dobro, ale svévolníkovi nic nedávej, odepři mu i jeho chléb a nic mu nedávej, aby tak nad tebou nezískal vládu. Postihlo by tě dvojnásobné zlo za všechno dobré, co bys mu byl prokázal.“

Ale občas musíme zariskovat. Riskujeme ve větších věcech a co je to dvacet korun? A kdo jsem já, abych soudil lidi? Vyhodnotil jsem stav, odhadl jsem, že není klasická bezdomovkyně potřebující alkohol, zariskoval a peníze jí dal.

Úplně se jí rozzářily oči. Něco takového jsem už strašně dlouho neviděl: „Mockrát vám děkuji. Jsem vám neskutečně vděčná.“ Co dokáže dvacet korun! Ta paní měla větší radost než jiný, když mu věnujete neskutečně více.

Ještě byla skleslá, že Tesco je už zavřené. Poradil jsem jí, kde je večerka. „Ale tam to bude drahé, ne?“ Navrhl jsem jí, ať si nyní koupí dva rohlíky a chleba ráno.

Začal jsem si s ní povídat. Pro tyto lidi je občas více to, že se mohou někomu svěřit a vypovídat se, že jim někdo naslouchá. Povídala mi, jak jí opustil syn. Že mohl být zedníkem nebo pracovat v továrně. Za každou lidskou tragédií se obvykle skrývá smutný příběh.

Bylo mi zima a chtěl jsem se již vyspat, takže jsem se rozloučil. Bylo jí smutno, že odcházím. Ale stále mi mnohokráte děkovala.

Cestou domů jsem stále přemýšlel, jak málo někomu stačí ke štěstí. Jak jsme občas nároční.

A jak moc můžeme pomoci svým blízkým, rodičům, prarodičům a dalším okolo nás, když jim věnujeme jenom trochu své pozornosti, nasloucháme jim a popovídáme si s nimi.

Robert Němec

Autor: Robert Němec | úterý 27.4.2010 19:10 | karma článku: 27.58 | přečteno: 3558x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Habsburské Rakousko bylo jazykově svobodnější než Československo

V jazykových ohledech tomu v Předlitavsku skutečně bylo. V praxi byla jeho jazyková ustavení liberálnější než následně za první republiky. Monarchie neměla stanovený úřední jazyk, kdežto Československo ano.

25.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 690 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 433 | Diskuse

Karel Trčálek

Německé volby, Hitler vstal z mrtvých

Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody (islámu), která ničí slabost (Západu)

25.9.2017 v 17:22 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 703 | Diskuse

Dalibor Martišek

Poštovní panoptikum města šlapanického

Párkrát jsem už podlehl dojmu, že všechno, co se může stát, si dokážu představit. Proto mám rád šlapanickou poštu. Tam se totiž občas dějí věci nepředstavitelné.

25.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 16.08 | Přečteno: 366 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 26.39 | Přečteno: 839 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8764
Jsem ředitel internetové agentury RobertNemec.com a marketingové agentury Němec Marketing. Miluji umění a krásu ve všech podobách, stejně jako cestování, přírodu a aktivní sport. Nebojím se říkat nepříjemné věci.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.